[Scrubs]

JD: Myslel jsem, že nám na sobě záleží.
Elliot: Prosím tě, chceš se se mnou akorát vyspat.
JD: To poslední co teď chci, je se s tebou vyspat.
Elliot: (svůdným hlasem) Udělej mi to přímo tady...
JD: Tak jo. (připravuje se k polibku)
Elliot: (odkloní se pryč) Vidíš?

Údržbář: Dveře jsou rozbité. Už asi popáté.
JD: Možná tam uvízla mince.
Údržbář: Proč mince?
JD: Nevím.
Údržbář: Narval jsi tam minci?
JD: Ne, já jen aby řeč nestála.
Údržbář: Jestli tam najdu minci, jdeš ke dnu.

Ted: A na konec, doktoři, jestli uděláte chybu, nepřiznejte to před pacientem. Samozřejmě, pokud je pacient mrtvý a vy si tím jste jisti, můžete mu říct cokoliv chcete.

Dr. Kelso: Doktore Doriane, copak si neuvědomujete, že pro mě jste jen vzduch? Tyhle desky s sebou nosím jen proto, abych mohl předstírat, že si pamatuji vaše jména!

(ve výtahu plném lidí)
Pan Bursky: Mám jenom problém s plynatostí. Na co mě testujete?
JD: Jestli jsou vaše plyny nebezpečné ostatním.

Pan Bursky: Jaké to je být mladým pohledným doktorem?
JD: Šel jste někdy na film, o kterém vám všichni řekli, že je skvělý a kvůli všem těm očekáváním jste byl zklamán?
Pan Bursky: Dnešní filmy mají moc speciálních efektů.
JD: O to mi přesně šlo.

Dr. Cox: Carlo, parfém na sebe stříkáš nebo ho vyliješ do vany, a pak ho na sebe cákáš?

Elliot: Vím, na co myslíš.
JDho komentář: Tvůj zadek vypadá jak dva objímající se brambůrky.
JD: Ne, nevíš.

Ted: A na konec, doktoři, jestli uděláte chybu, nepřiznejte to před pacientem. Samozřejmě, pokud je pacient mrtvý a vy si tím jste jisti, můžete mu říct cokoliv chcete.

Elliot: Všichni muži v naší rodině jsou doktoři - táta, děda, bratr. Proto mi dali mužské jméno, nutili sportovat a randit s holkama. Dělám si srandu.
JD: Já vím. Zasmál bych se, kdyby ses odmlčela.

Dr. Cox: Zlato, to je moderní medicína. Pokroky, které udržují při životě lidi, kteří už měli dááávno umřít. Navíc většinou už přišli o to, co je dělalo lidmi.

Dr. Cox: Ty jsi mě zavolal, protože nevíš, kolik Tylenolu dát paní Lenznerové?
JD: Bál jsem se, že by mohla...
Dr. Cox: Je to středně silný Tylenol. Dělá se to takhle. Otevřeš jí pusu dokořán a hodíš jí tam hrst těch léků. Ať trefíš, kolik chceš, je to správná dávka.

JD: Jak to jde?
Údržbář: Je mi 37 a jsem údržbář. Jak myslíš, že to asi jde?
JD: Není nic špatného na tom být údržbář.
Údržbář: Vážně? Děkuji. Úplně jsem teď prozřel. Půjdu říct svojí údržbářské ženě a všem našim údržbářským dětem, že má cenu žít. Že tak pravil náš hrdina, doktor Nula, doktor Nikdo. Ne vážně, no tak. Stav se v mém skromném domě a ukaž si na všechny levné věci.

Elliot: Chci, abychom byli přáteli, trochu se poznali. Zjistíme, co jsme zač. (vezme Turkovu rodinnou fotku) Tak třeba, kdy jsi potkal Morgana Freemana?
Turk: To je moje máma.

JD: Nemůžu přijít na to, proč po mně Dr. Cox tak vyjel.
Turk: To už stačí! Je to blbec.
Elliot: Je to blbec.
Doug Murphy: Je to blbec.
Bob Kelso: Je to blbec.
Údržbář: Ty jsi blbec!

JDho komentář: Lidský mozek je úžasný. Devět let jsem si každý den myslel, že jsem ztratil hodinky, jelikož jsem si nepamatoval, na které ruce je mám.

JD: Je to jenom kamarádka. Je zdravé trávit volný čas s holkou, když ve hře není sex. Víš?
Turk: To nechápu.

Dr. Cox: (sleduje telenovelu) Ta ženská je skvělá! Ty prsa jsou asi umělý, ale ty slzy jsou pravé.

JD: Doktore Coxi? Vím, že jsem otravný, ale začínám dobře vycházet s pacienty. Proto jsem se stal doktorem, že? Že?
Dr. Cox: Slyšel jsem: "Vím, že jsem otravný," a pak jen šum.

JD: Doktore Coxi, mám Willovy výsledky z tomografu. Nemá rakovinu. Co mu mám říct?
Dr. Cox: Tím bych začal.

JDho myšlenky: Když máte mentora, dokážete číst mezi řádky.
Dr. Cox: Dělej si, co chceš.
JDho myšlenky: To znamená: "Dobrý nápad!"
Dr. Cox: Jsem rád, že jsi dneska ještě nic nepokazil.
JDho myšlenky: To znamená: "Bude z tebe skvělý doktor."
Dr. Cox: Nikdy na mě nesahej.
JDho myšlenky: To znamená: "Nikdy na něj nesahej."

JD: Mám rychlou právní otázečku. Jen ze zvědavosti. Co kdybych teoreticky...
Ted: Proboha! Tys někoho zabil.
JD: Ne!
Ted: Tak někdo jiný!
JD: Nikdo nikoho nezabil.

Údržbář: (na JDho) Vypadáš nešťastně. To se mi líbí.

Laverne: To jsem už viděla. Obvazy, svorky... Nějaký mladý chirurg v něm něco zapomněl.
JD: Kdepak, znám toho, kdo prováděl zašívání. Nikdy by nebyl tak nezodpovědný.
Turk: Omluvte mě. Neviděl někdo moje klíče? Ne? A co peněženku? Nikdo?

JDho myšlenky: Řekni mu, co cítíš, aniž by to znělo zženštile.
JD: Chybíš mi tolik, až to někdy bolí.
(později...)
JD: Nemůžu uvěřit, že jsi ztratil náš otvírák na lahve!
Turk: No jo, já vím. Chybí mi tolik, až to někdy bolí.
JD: Jsi zlej...

Turk: Teď se musím postarat o jednoho pacienta s kýlou.
JD: Jak se jmenuje?
Turk: Jmenuje se Pacient S Kýlou. Ale dost jsme se sblížili, tak mu říkám jen Kýla.
JD: Určitě se s tebou cítí v bezpečí.

(při sfoukávání dortu na narozeninové oslavě)
Paní Tannerová: Co si budeš přát, Samantho? Kolo?
Samantha: Ne.
Paní Tannerová: Dům pro panenky?
Samantha: Ne.
JD: Co takhle schopnost dělat rychlá rozhodnutí?
Samantha: Hmmm... ne.

Paní Tannerová: Je mi 74 let, jsem připravená zemřít.
JD: Ale s dialýzou byste mohla žít dalších 80 nebo 90 let!
Paní Tannerová: To je trochu přehnané.
JD: Ne, není.
Paní Tannerová: Každý jednou zemře.
JD: To není pravda.

Bob Kelso: Opravdu si myslím, že děláte chybu. Nejhorší věcí na doktoru...
Jordan: (znuděně) Zív! Musela jsem říct "zív", protože když normálně zívnu, tak vám to nedojde.

Údržbář: Jsi blbec.
JD: To je všechno?
Údržbář: Dej tomu čas, bude tě to sžírat.

(JD má napsat hodnocení sám na sebe, protože ho nechce napsat Dr. Cox.)
JD: (na obědvající sestřičku) Popsala bys mě jako vřelého, profesionála, nebo obojí?
Sestřička: (znechuceně) Popsala bych tě jako "Já obědvám."

(JD omylem nenahraje porod dítěte Coxových přátel a tak nakonec Cox vymění kazety s nahrávkou z jiného porodu.)
Jordan: Jaká krásná vlasatá hlavička.
matka dítěte: To je srandovní. Když jsme ho tady před pár minutami měli, byl plešatý.
Cox: Ano, no...
(Skočí mu do toho JD.)
JD: Oholili jsme ho.
Jordan: (překvapeně) Oholili jste dítě?
JD: Oholili.
Cox: Standardní postup. Kvůli předporodním vším.

(Carla vezme Turka na střechu nemocnice.)
Carla: Chci ti ukázat, že bez ohledu na to, jak špatné věci se mohou stát dole, tady nahoře je tolik krásy.
Turk: Mám na teniskách žvýkačku nebo holubí hovno?

(Carla u oběda vezme jednu hranolku z Turkova talíře.)
Turk: Co to děláš? Když se tě kuchařka ptala, jestli chceš hranolky, jsi řekla, že ne.
Carla: Jo, ale já je chtěla.
Turk: Tak proč sis je neobjednala?
Carla: (Carla sní Turkovi další hranolku.) Protože si nemůžu dávat hranolky.
Turk: (Naštvaně nahází všechny hranolky na Carlin zeleninový salát.) Tady, vem si je všechny. Máš z toho hranolkový salát.

(Carla ošetřuje pana Davise s vykloubeným ramenem.)
pan Davis: Nějaká náhodná žena mě z ničeho nic vystrčila z autobusu.
Carla: (káravě) Pane Davisi...
pan Davis: Možná jsem jí řekl, že smrdí jako mokrá prdel.

(Carla se dívá skrze sklo na pacienta v komatu, když k ní přijde Ted a šáhne ji na rameno. Carla se šíleně lekne.)
Carla: K smrti jste mě vyděsil.
Ted: Omlouvám se. Stává se mi to pořád. Nikdo mě nikde nečeká.
Carla: Ale Tede...
Ted: (překvapeně) Zná moje jméno.

(JD se snaží promluvit s Coxem o včerejším večeru, kdy Cox JDho vytáhl v pyžamu do baru.)
Cox: Když jsi dneska vstával, neříkal sis náhodou "Páni, dneska je den jako stvořený k sebevraždě"? Protože o tu se zrovna pokoušíš.

Údržbář: Máš problémy s holkou, co?
JD: Jak jsi to poznal?
Údržbář: Vypadáš, jako bys měl problém. A jsi holka...

(JD stojí opřený o zeď a přemýšlí o svém studentovi.)
Cox: Méně produktivní bys teď mohl být jedině, kdybys byl tou zdí. Jenže to bys pak poskytoval nějakému blbcovi možnost se opřít a projevit se tak jako opravdový blbec. Já vím, je to zapeklité. Ale neboj, máš dost času, aby sis to přebral. Mezitím bys mohl aspoň předstírat, že pracuješ. A i když nemáš kapsu na břiše, je ideální čas odhopkat, Skippy.

(JD se snaží sám sebe přesvědčit, že nemůže za to, že jeho student skončil, proto hledá útěchu u lidí z nemocnice.)
JD: (k sobě) Rozhodl jsem se udělat to, co každý normální člověk v takové situaci. Šel jsem najít někoho, kdo by mi potvrdil, že to nebyl moje chyba.
JD: (k údržbáři) Podle mě to není moje chyba, že skončil.
údržbář: Většinu špatných věcí tu máš na svědomí ty!

Elliot: (k přidělenému studentovi, který ji prováděl dětinské "skopičiny" za zády) Když mi nepomáháš, tak jdi aspoň někam čekat na dospělost.

Elliot: (ke Kelsovi) Jsem prostě flustrovaná, navíc jsem to dostala. I když pilulky mi dělají s cyklem pěkný maglajz. Jsem celá...
(Začně ječet a máchat rukama jako blázen.)
Bob Kelso: Doktorko Reidová? Moc mluvíte, to je váš problém.

Cox: Nenávidím tě.
Jordan: Já tebe taky, zlato.
Cox: To je fér.

(JD před komisí, která má projednávat úmrtí jednoho z jeho pacientů.)
JD: (pro sebe) Jsem OK. Jsem OK. Jsem OK. Jsem K. Jsem K? Co to má sakra znamenat?

(Jordan se baví s Coxovou přítelkyní.)
Jordan: Říkala jsem, že až nás uvidí pohromadě, že založí ruce a udělá tu věc se zubama.
Kristen: To samé udělal, když mě viděl poprvé nahou.
Jordan: (překvapeně) U mě taky tak.

(Cox místo rande s Kristen pomáhá Carle se šatníkem a pak se vyspí s Jordan.)
Kristen: Proto jsi se vykašlal na mě?
Jordan: Měla bych jít.
Kristen: Stěhování nábytku s tou sestrou, co jsi
z ní paf? To je podle tebe sto procent?
Cox: Ne! sto procent přišlo až potom. Její kluk byl celou dobu s námi. Byla to ta nejlepší věc, co se mohla přihodit, protože jsem si díky tomu uvědomil, že sám sebe už zase sabotuji. Jestli mi nevěříš, tak se zeptej Jordan. Řekni jí, prosím tě, co jsi říkala,
když jsi dnes ráno odešla.

(JD v nemocnici narazí na muže, který se zřejmě ztratil.)
JD: Pane, mohu vám pomoct?
muž: Můžeš mi pomoct tím, že se budeš starat sám o sebe.
JD: Promiňte?
muž: Jsi agresivní, co? Opravdu v tom chceš pokračovat, človíčku? Protože jestli chceš, tak ti garantuju, že to bude poslední blbost, kterou na matičce Zemi uděláš.
JD: Rád jsem vás poznal.
(JD odchází.)
JD: (pro sebe) Co to sakra mělo znamenat?
údržbář: Tati, netoulej se tady takhle.

(JD se svěřil Coxovi o jeho problému s otcem.)
Cox: Ok, moje chyba. Já v tobě vyvolal dojem, že mě zajímáš, což byla chyba! Bože!

Cox: Určitě něco potřebuješ. Možná páteř. Anebo možná varlata. Nebo alespoň polštář, který bys mohl nosit po nemocnici a jen si do něj vyplakávat svoje smutná očka, kdykoliv budeš na dně...

údržbářův otec: Hej, hej, hej! Vynechals skvrnu, přesně tady.
údřžbář: Naštěstí pro mě, tati, trávím život uklízením stále dokola tohodle místa po nemocných. Zítra tu budu nejspíše ve stejnou dobu.
údržbářův otec: Ty víš, jak nesnáším přidrzlíky, takže na zem a dej si jich dvacet.
údřžbář: (o podlaze) Může na ní být močůvka.
údržbářův otec: Udělej jich třicet.

(Kelso je s Tedem na střeše nemocnice, když k nim přijde Cox.)
Cox: Bobe! Když jsem se dozvěděl, že jsi na střeše, napadlo mě, že tvoje zlomyslná mise na planetě Zemi konečně skončila, tak mi pověz... Kde přesně je mateřská loď?

(Turk se s Toddem dohaduje, proč si nechal podstrčit pacienta od Elliot.)
Turk: Proč jsi dovolil, aby ho Elliot převedla k nám?
Todd: Nevím. Pamatuju si jenom, jak jí upadlo pero a ohnula se pro něj. Kámo, měla tanga!
(Todd naháhne ruku a čeká, že si s ním Turk plácne.)
Turk: Ne. Nic nebude.
Todd: Todd zlobil?
Turk: Todd hodně zlobil.

Cox: Skutečnost, že ti na pacientech záleží, byla důvodem, proč jsem s tebou vůbec začínal. Proto ti věřím jako doktor. Proto ti věřím i jako osoba.
JD: (nevěřícně) Vy umíráte?

(Do nemocnice přišli noví praktikanti. JD, Elliot a Turk se stali rezidenty)
údržbář: Co je?
nový praktikant: Jsem tu dnes prvně. Na někoho čekám.
údržbář: Dveře jsou rozbité. Už asi popáté, nejdou otevřít.
nový praktikant: Možná tam uvízla sponka.
údržbář: Proč sponka?
nový praktikant: Já jen, aby řeč nestála.
údržbář: Nacpal jsi tam sponku?
nový praktikant: Ne.
údržbář: Jestli tam najdu sponku, jdeš ke dnu.

Cox: Bobe, přemýšlel jsem, jak jsi se mnou neustále manipuloval a hrál si se mnou, a nemohu si pomoct, ale připomíná mi to dětskou bajku o závodu mezi želvou a protivným primářem, kterého všichni nenávidí. Primář, kterého všichni nenávidí, byl stále před želvou a posmíval se jí, ale nakonec... A sakra, nejsem si jistý, co se stalo. Želva se primářovi zakousla přímo do lýtka, srazila ho k zemi, kde ho spolu s ostatními želvami sežrala zaživa přímo na dráze. Je to krutá dětská kniha, Bobe, já vím, ale je to kniha, které se stále držím.

(JD vyndavá údržbářovi třísku z nohy.)
JD: Tady je. Prťavá tříska. Legrační. Nemohu přestat myslet na Ezopovy bajky. Znáš tu, jak lev stále nadává malé myšce? Jak mu pak myška vytáhne trn z tlapy?
údržbář: Jo, ale lev ji stejně zabije.
JD: Ne, nezabije.
údržbář: Věř mi.

Cox: Jordan. Jaká náhoda. Zdálo se mi o tobě. Nevím to jistě, ale šilhavá zmije mi strhala maso z kostí. Žes to byla ty?

(JD si oblíkne bílý doktorský plášť a tak údržbář udělá to samé.)
údržbář: Jak se vede?
JD: To nemůžeš nosit.
údržbář: Myslíš jako po Dni práce?
JD: Dobře víš, co myslím.
údržbář: Je to jen bílý plášť. Kdokoliv může nosit bílý plášť.
(JD odchází pryč.)
JD: Debil.
(Údržbář se nakloní k pacientovi.)
údržbář: Jste přesně to, čemu my říkáme "syn smrti".

Turk: (k pacientovi) Řeknu vám, proč ty bolesti hlavy nezmizely. Tohle se čte "analgetikum", nikoliv "anál-getikum". Ty prášky se strkají do pusy.

Laverne: (ke Coxovi) Nedal byste si moje světoznámá vajíčka á la Robertsová?
Cox: Ne, díky, už jsem dneska jeden průjem měl.

Bob Kelso: Doktore Coxi, znáte doktora Steadmana?
Cox: Vy jste doktor? Celou tu dobu jsem měl za to, že jste nějaký druh parazita, který žije hluboko v Bobově střevu.

(Carla uklízí před návštěvou svého bratra.)
Carla: (k Turkovi) Co dělá lívanec v příborníku?
Turk: Proč je příbor v lívancovníku?

Cox: Mám být jeden z těch starých chlapů, co berou svýho syna do parku, a všichni okolo si říkají: "Je to otec? Nebo dědeček? Nebo dědeček dědečka? Ó, můj bože, proč strká dopravní kužel na houpačku, zatímco jeho pětiletý syn pláče v bahně? Trestá toho malému chlapce? Ne. Dokonce chlapečka ani nevidí. Podívejte, teď strká dopravní kužel do malé dodávky a ujíždí pryč, zatímco chlapeček pláče a dopravní kužel tiše sedí a dívá se na DVDčko Hledá se Nemo."

Cox: Chirurgie není tak lehká, jak se může zdát. Musí provést řez, přeříznout špatnou tepnu, zpanikařit, sesypat se v koutě, a potom se musí jít umýt, kouknout se na rozpis a zjistit, koho bude vraždit po obědě. Je to pakárna.

Cox: Hele, Bobíku, až si pro tebe konečně přijde domů Smrt, slib mi, že věnuješ svoje tělo vědě. A nemyslím tím medicínu, ale NASA. Protože už vynaložili tolik úsilí, aby zjistili, jak přesně vypadá černá díra, že až se podívají na prostor, kde by mělo být tvoje srdce, tak si řeknou: "Propánajána, tak takhle vypadá."
Bob Kelso: Hele, šampióne, víš, co má dva palce a ignoruje tě to? (Kelso ukáže zvednuté palce.) Bob Kelso. Jak se vede?

Jordan: Jsou to Jackovy první narozeniny, tak to musí stát za to.
Cox: Zvířátka pro děcka, ale musíme vymyslet něco pro dospělé. Co takhle ruská ruleta? A teď to nejlepší. Zásobník bude plný nábojů, takže nebude poražených.

(Cox má provést Jordaniny kamarádky po nemocnici.)
Cox: OK, tady je prohlídka. Tady pacienti vchází. Nahoře umřou. Dole ve sklepě jejich mrtvá těla zabetonujeme do zdí.

Cox: (k JDmu) Všichni jednou umřeme. Pro těch pár šťastných to bude hezké a rychlé, ale pro většinu to bude asi tak dlouhé, pomalé a bolestivé jako konverzace s tebou.

(V jídelně řekne nová ošetřující lékařka Toddovi, že je hlupák a pak to Todd s Turkem probírá před operací v umývárně.)
Turk: Víš, nemyslím si, že jsi hloupý, Todde. Navzdory tomu, že si myješ ruce, když už máš na nich rukavice.

Cox: (k Jordan) Jsi tak nepředvídatelná, vznětlivá osoba a vyzýváš mě každý den. A popravdě, díky tomu si nás umím představit spolu, až mi bude 70 a tobě 65, tvé tváři 40 a tvým prsům 29.

Turk: Celý víkend jsem si povídal s mým bratrancem, který je největší čeprt na světě.
(udivené výrazy)
Turk: To znamená "černý šprt".

(při porodu)
JD: Já se postarám o anestezii. Až budeš připravená, umrtvím tě tak, že ti přijde, jako bys rodila gumový medvídky.
Kim: To by bylo ulepený a nepříjemný!
JD: Tak jako bys rodila jednorožce...
Kim: To je velkej kůň s rohem!
JD: Jako bys rodila duhu...
Kim: To je lepší...

JD: Dobrá, paní Cropperová, antibiotika můžete vysadit.
paní Cropperová: Nemyslíte, že potřebuju vaginální prohlídku?
JD: Při nachlazení to není třeba.
paní Cropperová: (postaví se mezi JDho a dveře) Udělejte mi jí bez rukavic...

(Cox vyčítá JDmu, že je slaboch a nedokáže tak jít svému synovi příkladem.)
JD: Je smutné, že všechny děti nemůžou mít tak vzorného otce, jakým jste vy, pane Notorický alkoholiku.

(redakční porada)
Údržbář: Todde, jak jsi na tom s počasím?
Todd: Všechny slečny můžou dnes večer očekávat mých 20 centimetrů.

JD: Nemusel jsi mě bránit před manželem paní Cropperové. Zvládnul bych ho.
Turk: Jak? Že bys obličejem opakovaně narážel do jeho pěsti?

(Cox prochází nemocnicí a všichni se ho dotýkají, protože Údržbář o něm napsal do novin, že mu chybí lidský kontakt. Dojde k JDmu, který stojí s otevřenou náručí.)
Cox: Ty jsi ten rozhovor taky četl?
JD: Jaký rozhovor?

Boon: Co je ta divná červená louže, co se blíží k nám?
Kelso: To je jenom Tedova krev.

Elliot: Pořád myslím na Kelsa. Připomíná mi mého dědu. Je perverzní, ponižující a trochu rasista, ale stejnak usiluješ o jeho lásku, protože voní jako peprmint.

Údržbář: Žijeme v zemi zvané Amerika. A v Americe může každý dělat, co se mu zlíbí. A přivlastnit si cokoli chce, a to jednoduše tak, že vztyčí vlajku. Tak jsem si přivlastnil své parkovací místo, tu mrtvou vačici na ulici a Dougův sendvič.

(mluví o JDm)
Jordan: Můžeš zařídit, aby přestal mluvit?
Cox: Snažil jsem se o to sedm let. Není to možné.

JD: Dělám takovou věc, kdy vezmu životní zkušenost někoho jiného, a vyřeším tak problém v mém životě.
Jordan: To zní vykonstruovaně.
JD: A přesto to dělám skoro každý týden.

(Elliot se snaží vypátrat bývalého pacienta, neboť mu tehdy předepsala lék, o kterém se nyní zjistilo, že mu mohl způsobit infarkt.)
JD: Koukal jsem do obecních záznamů a tvůj pacient je mrtvý.
(Elliot se vyděsí)
JD: Srazil ho náklaďák.
Elliot: (radostně) Jo! Takže to nebylo Plomoxem? Nedostal infarkt?
JD: Možná jo... V tom zlomku vteřiny, než ho srazil ten náklaďák. Těžko říct.